Úvod

„PŘÍJEMNÉ SOBOTNÍ DOPOLEDNE“

Bylo, nebylo, stalo se, že jsme po shlédnutí krátké aktuality na webu firmy Faster, dospěli k jasnému rozhodnutí, že sobota 21.6. 2008 bude patřit skákací atrakci v blízkosti brněnského Antroposu. Mimochodem bylo to úplně jednoduché rozhodování. Sotva Evička o této připravované akci uslyšela, nezbylo nám, než ji ujistit že se jí zcela jistě aktivně účastní. No kdo by měl to srdce, říci „NE“.

Museli jsme si dávat velký pozor, aby nedošlo k našemu opětovnému selhání, co se termínu akce týče….Většinou si, z dosud nám neznámých důvodů, zkreslíme údaje o konání nejrůznějších akcí, a pak, k našemu neskrývanému překvapení, stojíme například v Den Dětí na liduprázdném náměstí Moravan, očekávaje mumraj lidí a dětí, který je v tento den všude obvyklý. Naštěstí je k nám naše skvělé dítko velkorysé, a dovolí nám vynahradit propásnutou oslavu všech dětí, v prostorách dětského hřiště, kde kromě nás není ani živáčka. Na naši obranu, tedy nás rodičů, musím ale zdůraznit, že jsme hned vytáhli z rukávu obří Eso, a to v podobě návštěvy divokých prasat v Kohoutovické oboře!!No řekněte! Kdo by odolal??Naše Evička nás ovšem suše zpražila informací, že by jela jedině na slony, tudíž jsme se kajícně odebrali na moravanské hřišťátko a raději už tuto nepříjemnou záležitost nerozpatlávali. Ale zpět k 21.6!
Na místo konání jsme dorazili včas! Ba dokonce dříve! A to tak dříve, že jsme byli i svědky přípravy a nafukování skákací atrakce, tedy přesně řečeno skákací klouzačky! Na uvítanou došlo k losování. Tedy pro nezasvěcené, losování ve Fasteru znamená, že si dítko nabídne s pytle bonbonů a to v libovolném počtu kol těchto losování. V průběhu zpracovávání nafasovaných cukrátek jsme se dočkali nafouknutí atrakce, a všechny přítomné děti se radostně běžely zout a už honem, honem lézt a skákat a lézt a skákat a lézt a…no však víte….
No málem bych ze všeho toho skákání a lezení zapomněla na skvělý dárek! My velcí, jsme totiž k naší velké radosti obdrželi volňásky na prohlídku Antroposu!! Pro nás to bylo opravdu příjemné. Po delší době radovánek na klouzačce, se nám podařilo Evičku dostat zpět do botiček, a vydali jsme se obhlédnout mamuta?. A stojí tam pořád! Pro Evku byla prohlídka vykopávek a kostiček a pazourků a dalších věcí z naší praminulosti nepatrně nezáživná. V zájmu zachování celé expozice bez větších škod, jsem se rozhodla, odebrat se s ní zpět na nafukovalo-hopsadlo-klouzadlo. K mému pobavení se k dětem přidali i někteří dospělí jedinci, tedy zástupci z řad firmy Faster. Jejich výkony pobavili všechny přihlížející přítomné. No řekněme odvážně, jejich držkopády ? nás všechny pobavily.
Počasí nám přálo a vše se odehrávalo pod slunnou oblohou, v příjemném stínu vzrostlé zeleně parku u Antroposu. Bylo to příjemně strávené dopoledne, zakončené příjemným obědem u dědečka a babičky v poklidných Moravanech.
Děkujeme za příjemné setkání a těšíme se na další.
MHE

„VYSNÉNÝ CÍL“

„Tak jak jste se domluvili? Už jste se dohodli v čem pojedete? Ptám se Michala, který už tak dost nervózní z příprav na první závod, první společné sezony, komunikuje s tátou na toto téma v napětí hustém tak, že by se dalo krájet.
„No, asi koupíme toho Vteca. Jinak už nevím. Pojedeme ho prohlédnout a uvidíme“. Odpovídá stroze, myšlenkami už zřejmě oděný v kombinéze a gratulace k vítězství přijímající Míša. Dál se vyptávat na přípravy je zbytečné, s přítomností emocí na pochodu se stejně nic nedozvím. Tak jen tiše doufám v brzské rozhodnutí ve správnou variantu, která povede ke spokojenosti všech a já, coby nezúčastněný pozorovatel, se budu moci radovat s nimi.

V neskutečně krátké době se podařilo Hondu Vtec 1.6 EE9 připravit na startovní rošt brněnského Okruhu, na kterém se dne 16.5. 2008 konal první vytrvalostní závod sezony 12 hodin Le Brno.
Samozřejmě nesmím opomenout zmínit ani obsazení týmu, nazvaného Espo Racing Team:
pan ing. Miroslav Slabý
pan Jiří Jatel
Miroslav Neruda alias Mira
Michal Slabý alias Murd3r3r
Petr Musil alias Peet
Všichni se s potěšením a vydáním nemalého úsilí a financí pustili do příprav auta a všeho, co je k tomuto atraktivnímu závodu nezbytné. Nutno též podotknout, že se jedná o absolutní společnou premiéru těchto nadšenců motor sportu. Vyjma pánů Miroslava Slabého a Jiřího Jatele, kteří obohatili ostatní zúčastněné o své dřívější zkušenosti z tohoto nemálo náročného koníčku.

Za nedlouho již bylo vše kompletní a nezbylo než se ve velké nervozitě vydat vstříc dvanáctihodinové jízdě na plný výkon.
„Tak Ti nic nepřeju a moc se těším na vítěznou trofej“. Říkám Míšovi těsně před startem do telefonu. Mám přísný zákaz o sebemenší pokus popřát štěstí, jelikož se to prý vždy ve zlé obrátí. Nebudu tedy brát na vlastní zodpovědnost pokoušení osudu hrátkami s pověrou. “Nezapomeň, že máš mít hlavně radost ze závodu, ať už to dopadne jakkoliv“. Povzbuzuji ho, ještě než se dají motory do burácení.
„Ano, budu se snažit“. Odpovídá mi s nervy na pochodu. Dál už neprodlužuji jeho utrpení, bude určitě klidnější s týmem u auta a já budu čekat na další hovor ve kterém se dozvím podrobnosti dalších událostí.
V průběhu závodu se utkali se zdánlivě drtivou konkurencí týmů, které už na první pohled - a to i můj zcela laický - působila jako evidentní profesionálové s výborným vybavením a perfektně připravenými vozy. Pánové Slabý a Jatel prokázali už v přípravách skvělé znalosti, dovednosti a profesionální přístup, čehož si mladší zbytek Espo Racing teamu nesmírně váží. Ale nepředbíhejme strhujícím událostem.
Pan Jiří Jatel svým bravurním startem ještě více motivoval zbytek týmu k perfektnímu výkonu a stejně tak i úspěšně projel cílem.

Honda se startovním číslem 91, svým výkonem bez sebemenší závady či poruchy umožnila všem zúčastněným vychutnat si skvělý pocit z umístění na druhém místě v první divizi, ve které byly konkurenty 1,6. V celkovém pořadí pak obsadili 17 místo. Startovalo celkem 45 aut. S Hondou se zajíždělo do boxu cca 1x za hodinu vystřídat jezdce a „natankovat plnou“. Jak bylo řečeno, nebylo třeba řešit žádnou závadu v celém průběhu dvanáctihodinovky. Tým se může pochlubit skvělými časy na kolo. Nejlepším časem byl 2,44 , což bylo pro všechny přítomné nečekaným překvapením a úspěchem.
V průběhu dvanáctihodinovky objeli brněnský Okruh s novým povrchem 236 krát, což je více než 1300 km jízdy na plný výkon.

Podařilo se uskutečnit setkání lidí s nadšením pro stejnou věc, následně připravit bezpočet nutných formalit k realizaci společného snu. Zřejmě není nutné popisovat radost, kterou všichni prožívali, ať už při skvěle probíhajícím závodu nebo slavnostním vyhlášení vítězů.

Nezbývá než všem popřát stejnou chuť a štěstí v dalších závodech a hlavně radost z poctivě připraveného auta, které snad ani v daleké budoucnosti nezklame.
Těším se na 6 hodin Le Most a zdravím všechny. Doufám že se uvidíme.


Hana*

Na stránku: 1 |